Tisíc Amazonek zaplavilo Středozemní moře

Během historie hladina Středozemního moře klesala a zase rostla. Nejdramatičtějším okamžikem se stala Zancleánská potopa. Před potopou byla hladina moře o více než 1,5 km níže. Po prolomení valu v místě Gibraltaru se začal Atlantik přelévat do Středomoří. Spektakulární událost. Během pár let se hladiny srovnaly. Hladina Středomoří podle vědců rostla rychlostí 10 metrů za den.

V období miocénu, před 5 – 6 miliony let se uzavřelo spojení mezi Středomořím a Atlantikem. Někteří vědci viní pohyb litosférických desek, jiní dávají vinu ledovým dobám, kdy rostoucí ledovce vázaly ohromné množství vody. Došlo k přerušení spojení s Atlantikem. Říční přítoky byly nedostatečné a moře se rychle vypařovalo. Zbyly jen oddělené mořské plochy, jejichž voda byla extrémně slaná, tudíž k životu nevhodná. Hladina těchto moří se nacházela nejméně 1,5 km pod hladinou Atlantiku. Na bývalém dně moře zbyla kilometrová vrstva usazenin plných soli. Toto období trvalo z geologického hlediska jen chvilku, pouhých 270 000 let. Vyvrcholilo zřejmě nejdramatičtější povodní v historii.

Před 5,33 miliony let, podle hodnověrných svědectví, hladina světových oceánů znovu vzrostla. Až se dostala na úroveň vrcholu hráze vytvořené v Gibraltaru. A věci se daly do pohybu.

Východní část Středomoří se pak plnila kanálem Noto nedaleko Sicílie. Podle odhadů šlo o stejně dramatické dění jako v Gibraltaru. Vodopád zde dosahoval výšky až 1,5 km.

Tato velká povodeň je již poměrně stará, přímých svědectví nemnoho. V oblasti však došlo ještě k jedné potopě, která už je nejspíše součástí naší historie. Jednalo se o zaplavení černomořského bazénu skrz úžinu Bospor, ke kterému došlo cca před 7600 lety. A o této události tu máme zmínky.

A jaký je závěr z výše uvedeného? Nebýt Zancleánské potopy, nedošlo by k rozvoji charteru jachet v Chorvatsku.