Zajímavosti

Také na moři je třeba dohlížet na pořádek

V pátek před Českou námořní rallye jsem se stavil ve Splitu na molu Sv. Duje, kde sídlí Pomorska policija. Cílem bylo, dozvědět se více o jejich práci a o tom, jaké starosti jim dělají jachtaři. A co nám jachtařům hrozí v případě, že naše činnost bude neslučitelná se zákony státu, v němž jsme hosty.

Chorvatsko je jachtařským, a především charterovým rájem. Tisíce jachet soukromých, tisíce jachet charterových. Tisícovky skipperů, kteří umí své řemeslo, ale také nejméně stejné množství těch, kteří v dovednostech a znalostech zaostávají. Ti jsou ohrožením nejen pro ostatní, ale také pro sebe a své posádky.

Na molu Sv. Duje na mě čekal člun Sv. Jure, jeho tříčlenná posádka a náčelník Joso Vujić. Chystali jsme se vyplout na tříhodinovou kontrolní plavbu ze Splitu k Čiovu, Drveniku a Šoltě. Je to oblast, ve které je provoz pravděpodobně nejhustější z celého Chorvatska. Potkávají se zde jachty z charterových základen ve Splitu, v Kaštele, Trogiru (2 maríny), Segetu a Agany s trajekty vyplouvajícími ze Splitu a stovkami dalších, větších či menších turistických lodí.

Sv.Jure

Služební člun Sv. Jure byl spuštěn na vodu v roce 2003 v italské loděnici Vittoria pod číslem C.387. Jsou vybaveny dvojicí motorů Cummins o výkonu 2 x 600 HP. Čluny jsou určeny pro 3 členy posádky, v podpalubí jsou dvě jednolůžkové kajuty, záchod, kuchyňský koutek se sporákem a stůl s nevelkým sezením v přídi. Navzdory svému věku jsou tyto čluny svými posádkami vysoce ceněny, díky vynikajícím plavebním vlastnostem, speciálně na rozbouřeném moři. Na plný plyn člun dosahuje rychlosti 30 uzlů, běžná cestovní rychlost se pohybuje těsně nad hranicí 20 uzlů.

 

Parametry

Délka 13,85 m

Šířka  4,22 m

Ponor 1,4 m

Výkon motorů 2 x 470 Kw

Problémy na moři

Během letní sezóny se jachtaři dostávají do kontaktu s loděmi pomorske policije nejčastěji ve chvíli, kdy poruší zákony a předpisy chorvatského státu. Podle slov náčelníka Joso Vujiće k tomu dochází nejvíce při překročení povolené rychlosti (nedozvoleno glisiranje) ve vzdálenosti menší než 300 metrů od pobřeží. Chorvatské předpisy umožňují rychlou plavbu motorových člunů a vodních skútrů ve skluzu jen ve větší vzdálenosti od pobřeží. Důvodem je bezpečnost plavců. Každoročně dochází na Jadranu k usmrcení několika plavců motorovými čluny. Pro splitskou policii byl letošek výjimkou, protože zaznamenala jen jeden jediný případ, kdy byl potápěč zraněn propelerem. Navíc jen lehce. Jiné roky výsledky statistiky takto optimistické nebývají.

Navzdory tomu, že pravidlo je v platnosti několik let a že o něm stále znovu píšeme, je to ze 60 % procent právě tento přestupek, který policie řeší. Výše pokut dosahuje až 3000 kun a to v závislosti na závažnosti přestupku. Zde znovu slova Joso Vujiće: „Jde nám o nebezpečné chování, o jeho zabránění. Neřešíme, jestli někdo pluje ve skluzu pár metrů od povolené hranice 300 metrů od pobřeží. Pokud se však někdo promenuje na skútru v těsné blízkosti pláže, jsme nekompromisní a sáhneme po pokutě na horní hranici našich možností. Kontrolní akce probíhají v sezóně každý týden a vždy narazíme na nepoučitelné.“

Nelegální překročení hranic

Dalším problémem je nelegální překročení hranic. Chorvatské zákony vyžadují, aby lodě, které vstupují do chorvatských vod, zamířily nejprve do nejbližšího vstupního přístavu. Na to jachtaři často zapomínají a vybírají si kterýkoli přístav. Například při plavbě z italského Vieste by jachta měla zastavit nejprve na Visu nebo Lastovu, aby tam vyřešila formality se vstupem spojené. Najdou se ale tací, kteří plují až do Splitu a teprve tam se přihlašují. Také zde se jedná o porušení předpisů, za které může následovat trest.

Při opouštění chorvatských vod je situace opačná. Nejprve odhlášení ve vstupním přístavu a pak nejkratší cestou ven z chorvatských vod. Bez zastávky. Zde dochází k chybám. Jachtaři se například ve Visu odhlásí a pak se zastaví na koupání na jižním pobřeží ostrova. I takové porušení pravidel může být finančně ohodnoceno.

Jak se bude situace měnit

Od ledna příštího roku vstupuje Chorvatsko do eurozóny a spolu s tím i do Schengenu. Co to bude znamenat pro plavby do Chorvatska? Při plavbě z jiné země, která je v Schengenu,na jachtě plující pod vlajkou schengenského státu a se schengenskou posádkou, již nebude nutné absolvovat vstup přes hranice. Bude ale třeba i nadále mít zaplacené poplatky za plavbu v chorvatských vodách.

Další úkoly

Pomorska policija však nemá na starosti jen pokutování jachtařů a jiných účastníků provozu. Podílí se na záchranách trosečníků na moři, v případě nutnosti zajišťuje svými čluny také transport raněných či nemocných do nemocnic.

Svého času se podílela také na objasňování tragické nehody českého potápěče v podmořské jeskyni na Šoltě v zátoce Poganica. Tato nebezpečná jeskyně se stala osudnou nejen českému potápěči. V jednom ze svislých komínů, které z jeskyně vystupují, zahynul také chorvatský záchranář, který se na objasňování případu podílel.

Pobyt na palubě policejního člunu jsem využil také k vyjasnění otázky, která pálí mnohé naše jachtaře. Nedávno se na Facebooku objevila informace o pokutě zaplacené za vyvázání se na břehu při stání na kotvě. Joso Vujić na dotaz odpověděl: „Důležité je zhodnocení konkrétního případu. Stojí-li jachta na kotvě se zádí vyvázanou na břehu v těsné blízkosti břehu a je řádně označená, je to v pořádku. Bude-li stát daleko od břehu, mohou představovat lana, kterými je vyvázaná nebezpečí pro okolní provoz. Možností je také označení vyvazovacích lan blikajícími světly. V takovém případě není důvod, proč někoho pokutovat.“

Provoz v chorvatských vodách je především v letních měsících velmi rušný. Vedle zkušených jachtařů se po Jadranu plaví celá řada těch méně zkušených, nebo dokonce zcela nezkušených. Pomorska policija je tu proto, aby se pokusila vnést do někdy chaotického dění pořádek, aby zvýšila bezpečnost. A je pravdou, že mnozí jachtaři se chovají tak, že by se bez biče nad svou hlavou neobešli.