Tady na Faerských ostrovech máme všechno větší aneb obeplutí země Vikingů

úterý 15. ledna 2019

O Faerských ostrovech jsem snil snad už od dětství. Nikdy by mě však nenapadlo, že zemi, jejíž genetický kód plně tepe vikingskou krví, zdolám po moři. Proto asi nikdy nezapomenu na ten moment, když jsem vystoupili s posádkou na jednom z nejmenších letišť na světě a poprvé jsem do chřípí nasál vůni divokého severu. A když říkám divoký sever, myslím tím skutečně divoký sever. Ne severní Skotsko či Finsko, kam taktéž s This is blue plujeme. Toto je fakt velký. Divoký Severní Atlantik s divoce zvedajícím se pohořím budí respekt, a pokud jste ten správný námořník, tak zároveň cítíte, jak se vám bouří krev.

Přivítání

Nebylo proto až takové překvapení, když první věta Vikinga, jak mu přezdívám a od koho jsem měl půjčenou loď, pronesl: „Vítej na Faerech, tady máme všechno větší…“ a nenápadně mrkl na jednu naši námořnici. A začal vyprávět o místních větrech, desetiuzlových oceánských proudech, to vše v kulisách několikasetmetrových hor, které tvoří nevídaně divoký ráz Faerských ostrovů. Právem jsou považovány dle různých prestižních anket za jedny z nejkrásnějších ostrovů světa.

Sehnat loď na Faerských ostrovech nebylo snadné, emailová konverzace byla skutečně dlouhá. Vikinga žádné papíry nezajímaly. Měl jsem zkrátka napsat, co mám za sebou, kde jsem byl a kudy jsem se probíjel. Nakonec mi uvěřil a svou 43stopou severskou krásku mi svěřil.

Mezi proudy a kopanci větru

Na Faerech platí více než kde jinde „ask your local“, tedy pozoruj místňáky a ptej se. Největší výzvou zdejšího oceánu jsou proudy, které mohou dosahovat brutálních rychlostí, my jsme dosáhli rekordu 12 uzlů v zádech. Oceán zde v pravidelných intervalech, který jsou rozepsány v pilotovi, obtéká ostrovy a různě se noří do zátok. Jeho pohyb je natolik komplikovaný, že každá hodina je v pilotovi raději vizualizována s rozepsanými ikonkami různého stavu oceánu. Zkušení jachtaři už asi tuší potenciální problémy takového pohybu – kromě správného načasování je nutno neustále řešit povětrností podmínky, protože jet proti vlnám způsobených větrech a při tom mít za sebou oceánský proud, rozhýbe hladinu do vertikálního pohybu, která prověří nejeden zkušený žaludek. Ba co víc, jednoduše se vám může stát, že budete stát na místě…

Druhou velkou výzvou jsou místní vichry, které naštěstí tehdy nebyly tak silné, stabilně 20 - 30 uzlů. Mnohem větší úskalí představují poryvy, které dosahují šílené rychlosti a razance. Masy vzduchu totiž proudí údolími z různých směrů a padají navíc z kilometrové výšky přímo do úzkých průlivů. „Je to jako když ti někdo vrací z ničeho nic velkou bombu do nosu“, varoval nás Viking. A na jeho slova došlo. Z 15ti uzlové klidné plavby průlivem mezi ostrovy přilétne z ničeho nic 40 uzlů, ze sekundy na sekundu. Rychle jsme se naučili bedlivě pozorovat hladinu a velice preventivně refovat. Opravdové bomby přímo do plachet, které občas odnesou i nějaké domy. „To byste sem měli přijet v zimě, kdy tady máme i 200uzlové poryvy. Minulé Vánoce byly v hlavním městě rozmláceny nějaké výlohy v obchodech, jenom těmi poryvy. A před léty dokonce jednomu sousedovi během sobotního večera, kdy se koukal na televizi, odlétl barák nad hlavou. Naštěstí to odnesl jenom se zlomenou rukou. Zůstal prostě sedět pod holým nebem. My se někdy tady na Faerech smějeme, jak na mezinárodních televizních kanálech hlásí, jak fouká v Austrálii, jaké jsou vichřice v Americe a nám v ty dny tady běžně fučí 100 uzlů. To víš, ale Faery nikoho nezajímají…“, svěřuje se nám Viking.

Země jako žádná jiná

Faerské ostrovy jsou opravdu prazvláštní zemí. Politicky jsou součástí Dánského království, ale nejsou součástí Evropské unie. Nemají žádnou armádu, ale jsou součástí NATO. Mají vlastní vlajku, měnu, hymnu, ale nemají zástupce ve Společenství národů, zato mají mezinárodně uznaný fotbalový tým. Faeřané nejsou součástí Schengenského prostoru, ale v Schengenském prostoru mohou volně cestovat. A takto bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Jsou to lidé, kteří jsou neobyčejně hrdí na to, kým jsou a na jakém místě na Zemi žijí. Zcela běžně přijdou k vaší lodi a klidně hodinu si povídají, ne ze zvědavosti, ne formálně, prostě z toho důvodu, že oceňují vaši přítomnost v tomto království, kde prší neuvěřitelných 283 dnů v roce (mimochodem na Hvaru, je to přesně opačně…).

Faeřanů je pouhých 50 000, z toho polovina žije v Tórově přístavu, tedy v Tórshavnu. Ovcí při tom chovají více než 70 000, ne nadarmo se proto zde ovčímu chovu říká faerské zlato. A pokud bychom měli něco nazvat faerským stříbrem, tak je to pochopitelně rybolov, který tvoří 97% faerské ekonomiky. Ročně vyprodukuje zdejší rybářský průmysl více než půl miliónů tun ryb. A mimochodem, vidět zdejší lososové sádky si s ničím nezadá s našimi vepříny, není to hezký pohled. Hustota ryb dělá několik kilogramů na metr krychlový, což si žádá značný antibiotický přísun. Místní proto do pusy rybu ze sádek v životě nedají a jen se rozpačitě usmívají, že to v té kontinentální Evropě jíme ve víře dobrého zdraví.

Krvavá oceánská jatka

Asi většina mořemilovných lidí někdy slyšela o nechvalně známém grindadrápu. O co jde. V sezóně, zhruba od května do srpna kolem Faer plují velká hejna kulohlavců, sviňuch a delfínů. Místní si dají signál, nasednou rychle do lodí a motorových člunů a naženou savce do zátoky, kde je pomocí háků a dlouhých mačet zabijí. Není to nic pro slabé povahy. Oceánské zátoky se zabarví do temně rudé barvy, všude jsou desítky až stovky těl velkých mořských savců. Následně jsou potom vytáhnuty z vody a rozdělí se zdarma mezi obyvatele Faerských ostrovů. Je to lidová slavnost, něco jako naše zabíjačka, která je předmětem masivního odporu mnoha ekologických organizací. Není zde místo, abych vysvětloval všechna pro a proti, ale svůj názor jsem si udělal. A prozradím, že tuto tradici v podmínkách extrémně omezených zdrojů chápu. A pokud konzumuji maso a uzeniny zde v České republice z masových velkochovů, kde si zvířata mohou o svobodě otevřeného oceánu nechat jen zdát, musím zkrátka mlčet. Nejsem pokrytec. Stejně tak se nebudu podivovat, že zdejší specialitou jsou nadívané ovčí zadky. Zkuste vysvětlit naše jitrnice.

Zažít Faery

Faery jsou neobyčejným, doživotním zážitkem. Zdejší kultura je určena oceánem a vikingskou historií. Pokud bychom měli vyzdvihnout jeden typ umění, kterému holdují všichni Faeřani, tak je to hudba, respektive zpěv. Důvod je prostý. Na ostrovech nikdy nerostly žádné stromy a bez dřeva nemáte hudební nástroje. Veškerá hudební tradice tudíž stojí na zpěvech. Což se projevuje i na tak plebejské zábavě jako je karaoke v hlavním baru v Tórshavnu, kam se o sobotním večeru sleze půlka města. Hrozně se pije a krásně se pěje. Ale to by bylo na jiné vyprávění, protože na Faerech vládne podobná prohibice jako v Norsku. Alkohol pouze ve specializovaných obchodech, během týdne všechny hospody (4) zavírají striktně ve 23:45 a v neděli je úplně všechno ze zákona zavřeno!

Ale zpět k tomu zázraku na planetě Zemi. Je to místo, na které člověk nikdy nezapomene, a o kterém ví ve chvíli, kdy tam přijede, že se tam opět vrátí. Kdo ví, možná jsme s This is blue byli úplně první Čechoslováci, co obepluli Faerské ostrovy - 200nm, slunce a déšť každé dvě hodiny, 10 stupňů nad nulou (Golfský proud) a dechberoucí ostrovy ve tvaru hrotu šípu obrácenému k jihu jsou jedinečným jachtařským zásekem. Snad je to na tomto vikingském videu vidět! A Viking na nás tento rok opět čeká!

Tagy: Atlantik Faerské ostrovy Kubaš