Synoptické značení větru

Při práci se synoptickou mapou, nebo s aplikacemi užívajícími formát GRIB se můžeme dozvědět o směru a síle větru. Ke značení se používá specifický systém užívající takzvané synoptické značení větru. Pro jachtaře je správná interpretace nadmíru důležitá.

Pro značení síly větru se používá kombinace delší linie (základny), která má na konci dlouhé, nebo krátké čárky, případně i trojúhelníky (vlaječky). Pro označení směru nám pomůže, že tvar značení připomíná šíp. Část linie bez čárek je hrot šípu, který letí určitým směrem. Na druhém konci najdeme kombinaci krátkých a dlouhých čárek, tedy něco jako peří na šípu, které je umístěno v zadní části. Šíp se pohybuje stejně, jako směr předpovídaného větru. Možné je dokreslit si na konec linie bez čárek šipku, která pak bude ukazovat, jak fouká vítr.

Pro vyjádření síly větru se používají již zmíněné kombinace čárek delších, kratších a trojúhelníků. Musíme si zapamatovat, že kratší čárka značí rychlost větru 5 uzlů, delší 10 uzlů. Touto kombinací je možno zakreslit rychlost větru až do 45 uzlů, kdy se použijí 4 dlouhé a jedna malá. Pro sílu větru 50 uzlů se pak použije trojúhelník (vlaječka). Ten může být opět kombinován s čárkami v případě silnějšího větru.

Tyto jednotlivé značky v mapě udávají směr a rychlost větru.

V případě bezvětří se pak použije kružnice s tečkou uprostřed.