První kapitánská zkušenost
Zprávu o své první kapitánské plavbě nám poslal pan Filip Konečný.
Na úvod bych se rád podělil o tři postřehy ze své první plavby ve funkci kapitána. Vypluli jsme první týden v červenci, lidí bylo tak akorát. První polovina týdne téměř bez větru, ve druhé již fouklo. Celkem jsme upluli 105 NM, z toho 61 NM na motor a 44 NM na plachty. Ke všeobecné spokojenosti.
Postřehy z plavby
• Lodními novinami doporučené kotviště nedaleko Jezery (Obinuš) bylo super místo na koupání, všem se moc líbilo
• Marina v Jezera, nejdražší marína (660 kn za 12,5m Bavaria 37C) za celý týden našeho putování, nepříjemná obsluha a ne moc čisto. Pořád se snažili mi vnutit jejich způsob přístavního manévru (nejdřív mooring). Nenechal jsem se a po vaší přednášce přístavních manévrů (a dle hesla na mooring je času dost), jsem jim vnutil svou metodu, nevěřícně kroutili hlavou, ale vše klaplo tak, jak jsem si představoval.
• Marina v Šibeniku, obrovská spokojenost, profesionální personál, dobrá cena (400 kn) a čisto. Opět díky přednášce přístavních manévrů bylo přistání na finger pier hračkou. Posádka byla super. To přistání bylo při 12 kn bočního větru.
A jedna zkušenost…
Důvod, proč hlavně píši, je zkušenost, kterou jsem udělal při kotvení v zátoce u kempu Kosirina na Murteru. Po přečtení posledního článku na lodních novinách http://lodninoviny.cz/sailing/byt-pripraven-na-bourku jsem si řekl, že se podělím.
Tedy co se nám přihodilo:
Předposlední noc jsem dětem naplánoval přespání na kotvě. Přes den foukalo cca 6 kn ze severozápadu. Jeli jsme odpoledne na plachty ze Šibeniku a plán byl přečkat noc na Murteru u kempu Kosirina.
Na noc byla předpověď - vítr jen do 5 kn ze severovýchodu a bez bouřek. Ještě jsem si předpověď ověřil při vysílání Split radio.
Zátoka se zdála přesně před tímto větrem chráněna. Můj syn rozepsal hlídky (ať mají všichni zážitek, viz fotka v příloze). Hlídky byly rozděleny po dvou hodinách. Já měl sloužit od 23:00 do 01:00.
Po připlutí bylo v zátoce již více jak 10 jachet a tak jsem zůstal na vnějším okraji na hloubce 12 m (to mi nedělalo moc radost, ale předpověď byla v pořádku). Ve společnosti Angelina mi řekli, že máme celkem 60 m řetězu. Neověřoval jsem to, jen jsem si zkontroloval, zda je konec řetězu přivázaný. Byl (zase doporučení mého instruktora a rovněž poznámka při školení přístavních manévrů). Nechal jsem posádku vypustit 35 m řetězu. Kotva držela a vše se zdálo OK.
Večer jsem si všiml, že za kopcem rostou květáky aktivní bouřky. Bylo cca 20:30 a kumulonimbus byl vidět za kopcem. Trochu jsem znervózněl. Nikomu jsem nic neříkal a raději loď připravil na noční bouřku. Nechtěl jsem panikařit. Upravil jsem lana, vytáhl a přivázal člun a paddleboard. Na palubě jsem vše uklidil. Do kokpitu jsem donesl vestu a teplejší oblečení.
Večer jsem šel spát. První hlídka bohužel usnula. Vzbudilo mě blýskání a hřmění a (dle rady mého instruktora) klepání výtahu o stěžeň, ten jsem nechal záměrně lehce povolený. Hned jsem vzbudil „hlídku“ a ženu. Vítr v nárazech sílil na 15 kn. Naštěstí foukalo od břehu. V záloze jsem měl plán, vystřelit ze zátoky na volné moře.
Ženě jsem řekl, že přidáme 20 m řetězu. Nastartoval a poslal jsem ji na kotvu. Po několika metrech mi oznámila, že řetěz je na konci, vyjel z vrátku ven a nejde navinout. Drží jen na provázku. Rychle jsem přiskočil a rukou řetěz přitáhl, naštěstí to šlo a znovu jsem jej navedl do vrátku. Loď ještě nebyla ve velkém tahu. Ve skutečnosti jsme měli jen 45 m řetězu!
Bouřka nás těsně lízla a obešla. Některé lodě se snažili překotvit a trochu v zátoce zmatkovali. Nakonec se vše uklidnilo, ale vítr foukal až do rána. Na hlídce jsem raději zůstal až do 02:00. Byla to dobrá zkušenost, chybělo opravdu malinko a byl jsem bez kotvy. Provázek by to neudržel. Velké ponaučení pro příště.
1. Příště již nebudu věřit společnosti a délku řetězu si raději hned po vyplutí ověřím.
2. I při dobré předpovědi se bouřka může objevit. Myslím, že je vždy dobré mít loď na noc uklizenou a připravenou k vyplutí.
Filip Konečný