Proč v tlakové níži prší?

V tlakové níži je zataženo, prší. V tlakové výši obvykle jasná obloha, svítí slunce. Proč ale tomu tak je? Proč se počasí chová takto?

Zkusíme jednoduché vysvětlení. Začneme tlakem vzduchu…

Co to je tlak vzduchu? Je to vlastně hmotnost vzduchu, který neseme na svých ramenou.

Teplý vzduch je lehčí než vzduch studený (stačí si představit horkovzdušný balón), proto je-li nad námi vzduch teplý, je tlak nižší než v případě vzduchu studeného.

Nyní máme tlakovou níži (cyklóna), tedy místo, kde je v centru teplý vzduch. Zjednodušíme-li to. A znovu se dostáváme k tomu, že teplý vzduch je lehčí než vzduch studený. Proto má tendenci stoupat vzhůru. V centru tlakové níže tedy vystupuje vzduch vzhůru.

Nyní se musíme podívat na relativní vzdušnou vlhkost. Čím je vzduch teplejší, tím větší množství vody do sebe pojme, než začne docházet ke kondenzaci. Je to stejné jako se sklenicí vody a rozpuštěným cukrem. Máme-li studenou vodu ve sklenici a přisypáváme-li cukr, v jednu chvíli se cukr přestane rozpouštět. Roztok je nasycený. Zvýšíme-li však teplotu roztoku, můžeme rozpouštět cukr dále. Stejně to funguje i s vodou ve vzduchu. Vyšší teplota vzduchu znamená možné větší množství vodní páry.

A nyní jsme ve středu tlakové níže. Teplý vzduch stoupá vzhůru a při výstupu se ochlazuje. Protože se ochlazuje, stoupá relativní vlhkost vzduchu (může pojmout menší množství vlhkosti). Vzduch stoupá, roste relativní vlhkost. Až se dostane na hodnotu 100 %. Tomu se říká teplota rosného bodu. V té chvíli vzdušná vlhkost začne kondenzovat, vznikají drobné kapičky vody. Tvoří se oblačnost, ze které časem začnou vypadávat srážky. Toto je důvod, proč je v tlakové níži zataženo a prší.

V tlakové výši (anticyklóna) je situace opačná. Studený a suchý vzduch zde klesá dolů, ohřívá se a klesá jeho vlhkost. Proto bývá v tlakové výši slunečné počasí.