Kam jet

Proč to mám rád v Řecku?

Chorvatsko je zemí, ve které během roku trávím nejvíce týdnů. Srdeční záležitostí je však Řecko. Proč, čím je jiné?

Za posledních 20 let se Chorvatsko velmi výrazně změnilo. Mám na mysli pobřeží a ostrovy. Stát i podnikaví Chorvaté si uvědomili potenciál jachtingu a svého pobřeží a ze zapomenutých ostrovů, které stojí za objevování, se stala součást turistického průmyslu. Některé na úrovni našeho pražského orloje a Karlštejna, jiné alespoň jako Lednice, Kutná Hora, Mikulov. Tomu pak odpovídá složení služeb na těchto místech, přístup k hostům a samozřejmě i ceny. I když v těch se nám za poslední dva roky podařilo leckoho dohnat i předehnat.

Chorvatsko ztrácí své kouzlo, svůj šarm, a nahrazuje vše turistickým standardem.  Přijedete, vidíte místo z plakátu a můžete odjet. Na mnoha místech už nemá smysl hledat atmosféru. O tu místa živící se turistickým průmyslem přišla. Průmysl atmosféře nesvědčí. Nebo o ni přišla alespoň v sezóně. Na jaře a na podzim je to stále ještě to staré dobré atmosférické Chorvatsko.

A jak je to v Řecku?

V Řecku narazíte na místa, která za posledních 30 let sice zavedla mobilní signál, ale jinak jsou stejně ospalá, jako na konci minulého tisíciletí. Turistika a nautika zde sice přinesou něco do soukromých i obecních kas, ale není to tak, že by vše na turistech stálo a s nimi padalo. Všechny velké a mnohé malé ostrovy jsou obývané a ostrované zde stále žijí. To je pro zachování atmosféry, udržení ducha místa nezbytné. Místa, která nejsou celoročně obývaná, která jsou určená jen pro turisty, jsou jen hezčími či ošklivějšími kulisami, které je možné minout bez obavy, že přijdete o víc než jen křížek na mapě.

V Řecku přistanu u nábřeží a v hospodách a kavárnách přes ulici sedí místní (ne všude, ale často ano). Hospody vaří místní jídla, není to jen líná kuchyně s jídelním lístkem plným steaků. Frapé, ouzo, příjemné ceny. Malé stolky a židličky z doby Řeka Zorby. Když chceš vyrazit na prohlídku ostrova, vedle je půjčovna mopedů a za 10 minut a 15 euro můžeš vyjet na výlet do vnitrozemí.

Marín je minimum, služby v přístavech omezené. To tak prostě je. A to není stížnost. Kdo nevydrží na 45 stop dlouhé jachtě týden bez doplňování vody a dobíjení baterek, ten většinou jen nechce. Pokud se nejsi ochoten omezit, tak tam nejezdi. Anebo běhej po přístavu a sháněj.

Ostrovů jsou v Řecku mraky podobně, jako v Chorvatsku. Jen jsou dále. Bavíme-li se o Egeji. A Egej je v létě větrná, což není pro každého. Když zafouká meltemi, je Egej jako řecká vlajka. Modromodrá a bílá. Komu meltemi nevadí, má výhodu. Je to stálý vítr a není takové vedro. Jen na kotvištích to dovede udeřit…

Navíc je Řecko rozmanité. Jiné jsou ostrovy na severu, jiný je střed Egeje, něco jiného je jih, Kréta, Peloponés, nebo Jónské moře. Objevování na léta. Krásné zátoky, přístavy s tavernami, kde na vás dýchne chuť zůstat do zimy. Nádherné výlety po ostrovech, vesnice ve vnitrozemí. A památky! Fantastické pomníky civilizace, která se rozvíjela více než 2000 let. Na ostrovech i na pevnině. Egej byla svého času rybníkem, který byl jedním ze středů světa. Celá naše historie tam začíná. Důstojná historie, která ještě nejevila známky římské dekadence.

Již na začátku jsem napsal, že je Řecko pro mě srdeční záležitostí a vždy se tam rád vydávám. Jen na rozdíl od Chorvatska potřebuje trochu více jachtařských dovedností. Pokud jste v Řecku na jachtě nebyli a chtěli byste ho poznat, můžete vyrazit s námi na poznávací plavbu v květnu. Pojedeme na dvou lodích, na jedné já, na druhé Jirka Pacák (mluví řecky). Při plavbě zjistíte, čím je Řecko specifické a naučíte se, co k plavbě zde potřebujete. Vyplouváme z Lavrionu a plujeme na Kos (první týden), druhý týden je na programu plavba zpět. Počítejte s nočními plavbami i s výlety na ostrovech. Díky dvojici one way plaveb se dostanete i na ostrovy, které jsou pro běžnou týdenní plavbu příliš daleko.