Nebezpečí srážky ve Vendée Globe
Zde jsou slova novozélandského jachtaře Conrada Colmana: „Naše lodě jsou vybavené systémem AIS (Automatic Identification System). Ten upozorňuje okolní lodě na naši přítomnost a zároveň jejich polohu monitoruje. Na monitoru mohu ostatní lodě sledovat. Viděl jsem, jak se blíží Kojiro Shiraishi. Nechávalo mě to uprostřed oceánu v klidu. Nepravděpodobné, že by se mohlo něco stát. Náhle jsem si všiml, že to tak nevině nevypadá. Já se snad budu muset uhnout? Vždyť on má přednost! Nakonec to nebylo třeba. Projel mi 300 metrů za zádí. Konec vzrušení. Tak jsem si alespoň udělal pár záběrů z dronu, se západem slunce v pozadí.“
Neuvěřitelné rozdíly
Startovní pole je 22. den závodu roztažené na 4300 mílích! To je neuvěřitelné! Poslední sice je Didac Costa, který startoval později, ale jen kousek před ním je Sébastien Destremau. Na vině těchto rozestupů jsou jednak ohromné rozdíly mezi jednotlivými generacemi lodí a jednak počasí, které zatím přeje jen těm na čele. Zatímco vedoucí skupinu tlaková výše nad Svatou Helenou nezbrzdila, velká část startovního pole je již několik dnů v zajetí bezvětrného středu výše. Prostě pech. Vedoucí jachty jedou ke 20 uzlům, lodě od 10. místa dále jsou rády za 5 uzlů.
Chyba a trest
Na jediné lodi starší generace, která byla dodatečně vybavená foily, jede Jeremie Beyou. Momentálně je na čtvrtém místě, pluje bok po boku s Paulem Meilhatem. Trápí ho však vážný problém. Má rozbitou satelitní anténu a má tak velké potíže s přijímáním meteorologických zpráv. Volbu trasy tak zatím může volit tak, že se spolehne na Paula Meilhata. To ale nebude trvat dlouho.
Beyou upadl v lodi a porušil plombu na motoru. Ihned nahlásil chybu vedení závodu. To ho přesně podle pravidel potrestalo dvouhodinovou penalizací. Bude muset na 2 hodiny loď zastavit. To znamená ztratit Meilhata nejen z očí, ale také z monitoru AIS.
Kdy je čas na útok?
Do čela závodu se dostal Armel Le Cléac´h. O víkendu šel před Alexe Thomsona. Alex má ulomený daggerboard na pravoboku. To je handicap, který se však projevuje jen za určitých podmínek.
Armel se dlouho do čela netlačil. Jel si své: „Nekoukám na soupeře. Jedu tak, je nejlíp možné. Podle sebe. Chceš-li vyhrát, musíš především dojet do cíle.“
Proto čekal na příležitost. O víkendu přišla. Moře se uklidnilo a přišel zadobok 20 uzlů z levoboku. To byla chvíle na útok, na kterou Šakal (přezdívka Armela Le Cléac´h) trpělivě čekal. Vysunul foil a rozlétl se. Hugo Boss zchromlá na pravou nohu mu nestačila. Armel jel o 2 – 3 uzle rychleji, než Alex. Šel do čela a vybudoval si náskok 20 – 30 mil, který si stále drží.
Kdo může vyhrát?
Všichni se soustředíme na vedoucí dvojici. Na vítězství však stále může pomýšlet prakticky kdokoli. V minulém ročníku v Jižním oceánu odpadala z vedoucích příček jedna jachta ze druhou. Vážné technické potíže mohou postihnout i nejlepší. O šanci na vítězství je přesvědčen i Yann Elies, který ztrácí přes 1000 mil a pluje na 6. místě: „Jedu podle možností své lodě. Nesnažím se konkurovat foilerům, které jsou rychlejší. Jsem ale přesvědčen, že budu v cíli v první pětce. Medaile na krku je stále možná. A dokonce ani vítězství není vyloučené. Je to vyhlazovací závod a jsme zatím v jeho první třetině.“
Bouře na obzoru
Dnešní slova vedoucího muže Armela Le Cléac´h:
„Letíme ke Kerguelenovým ostrovům s frontou a větrem o rychlosti 20 – 25 uzlů. Je zima, teplota jen kolem 5°C. Naštěstí mám malé topení, které dokáže uvnitř lodi udržet přijatelné teploty. Za Kerguelenovými ostrovy se dostaneme do obtížné tranzitní zóny. Dále pak počasí vypadá pěkně divoce. Je to ještě pár dnů, ale už nyní sledují sílu větru a nepříjemný stav moře, který nás čeká. Od Madagaskaru přichází tropická níže, která se prohlubuje docela rychle. Nyní projedeme severně od Kerguelenových ostrovů. Možná je uvidíme, jsou dost vysoké. To že jsem vpředu pro mě nic nemění. Stále si jedu svojí trasu, svůj styl.“
Polohu lodí najdete zde.