Navigačí programy a weather routing
Abychom mohli vybrat ideální trasu, musíme znát předpověď počasí na předpokládanou dobu plavby, nebo alespoň na její část. Pokud nebudeme počítat s tím, jak se bude počasí vyvíjet, poplujeme nejkratší trasou k cíli. Víme-li, co se bude dít v příštích hodinách či dnech, naše trasa se bude dle toho odvíjet. Plánování trasy na základě předpovědi počasí se říká weather routing.
Jednoduchý weather routing si můžeme připravit vlastními silami. Ideálním případem může být plavba z Korsiky na Baleáry. Před sebou máte 240 mil z Bonifacia na Menorcu. Vyplouváte. Vítr vane od jihu, blíží se fronta. Víte, že se vítr bude stáčet na jihozápad a za frontou přeskočí na západ až severozápad. Je nutné se v takovém případě snažit co nejostřeji stoupat k cíli?
Nutné to není. Pokud povolíte otěže a před příchodem fronty pojedete více k severozápadu, získáte rychlost. Navíc se dostanete rychleji do fronty a za frontou budete moci udělat obrat a pustit se přímým kurzem k cíli. Opět nebudete muset ostře stoupat, poplujete rychleji a pohodlněji.
To je jednoduchý weather routing, který si uděláte sami v hlavě. Pomůže vám. Poplujete rychleji a pohodlněji. Nejspíše ale nebudete v cíli nejrychleji. Kurzy, které jste zvolili, byly odhadnuté a tedy nepřesné. Zapojíte-li do výpočtů počítač, výsledek bude přesnější. Pokud samozřejmě máte program, který ideální trasu umí spočítat. Takových programů je dnes více a používají je hlavně závodní jachtaři. Své místo ale mají i na lodích turistických.
Jak programy pracují
Aby bylo možné vypočítat ideální trasu, musíme znát polární diagram jachty. Je to diagram, který znázorňuje závislost rychlosti jachty na kurzu na vítr a rychlosti větru. Tento diagram můžeme mít od výrobce či designéra lodi, nebo si ho můžeme pomocí navigačního programu vytvořit. Navigační program v tom případě sbírá za plavby údaje z navigačních přístrojů, ukládá je a zpracovává. Po čase si dokáže vytvořit polární diagram. Proti diagramu od výrobce lodi má tu výhodu, že může být průběžně optimalizován.
Máme-li polární diagram, potřebujeme dále předpověď počasí. Tu si stahujeme v souborech typu grib. Jde o velikostí malé soubory, se kterými umí pracovat navigační programy.
Nyní již může navigační program počítat ideální trasu. Zadáme, odkud a kam plujeme a program začne pracovat. Na mapě vytváří něco, co velmi připomíná pavučinu. To co na obrazovce vykresluje, jsou izochrony. Jde o čáry vyznačující místa, kam jachta v určitém časovém úseku dorazí. Ideální kombinací izochron dostaneme nejrychlejší trasu k cíli.
Jednoduché?
Na první pohled velmi jednoduché. Polární diagram v počítači je, předpověď si stáhnete a pak již víte, jak být nejrychlejší. Všichni mohou být nejrychlejší, ne? No, zase tak jednoduché to není. Respektive je a není. Je, pokud vám výsledek stačí velmi zhruba. Pokud ne, vyžadují výpočty mnohem více dat.
Jistě si řeknete, že půjde především o mořské či přílivové proudy. Ano také. Máte pravdu. Ale to jsou stále jen data, která mohou v počítači být a obvykle jsou. Jsou ale údaje, které v počítači nejsou, které do něj zadáváte vy. A to jsou věci, které vytvářejí hranici mezi úspěchem a neúspěchem.
Představte si, že vyplouváte na plavbu přes Atlantik. Vaše loď je plná zásob, nádrže na vodu a naftu jsou plné. Proti polárnímu grafu výrobce máte hezkých pár stovek kilogramů navíc. To se samozřejmě projeví na výkonech lodi. Jachta bude pomalejší. Jak v takovém případě pracovat s programem?
Navigační program vám pro takové chvíle nabízí možnost zadat zpomalení jachty proti polárnímu diagramu v procentech. Toto zpomalení (nebo samozřejmě může jít i o zrychlení) nemusí být dané jen vyšší hmotností lodě při vyplutí, můžeme zde brát v úvahu kvalitu kormidelníků, absenci některých plachet či únavu posádky.
Rychlost plavby ale může být ovlivněna i dalšími věcmi. Jsou to například vlny, jejich výška a směr. Také zde jde o důležitý údaj, který může dlouhodobý rychlostní potenciál lodi výrazně ovlivnit. Proto i zde je možné nastavovat percentuální zpomalení jachty. Zadáváte ho samozřejmě různé pro různé směry, ze kterých vlny přicházejí a samozřejmě také různé pro odlišné výšky vlny.
Meteorologické modely
Toto všechno již stačí? Opět může, ale nemusí. Můžete mít přístup k více meteorologickým modelům. V tom případě nastává problém. Který model je ten pravý? S tím je těžké pracovat, pokud nejste profesionály. Pokud více meteorologických modelů ukazuje pro příští dny to samé, je to snadné a s největší pravděpodobností bude počasí poslouchat. Pokud se modely liší, je situace špatně čitelná. Modely můžeme porovnat s předpovědí místních meteorologických ústavů, které nejspíše budou mít dění v oblasti nejlépe přečtené, nebo můžeme spoléhat na ty modely, které převažují.
Jak zadat trasu
Dalším problémem je, že program počítá, ale nemyslí za vás. Příkladem může být plavba z Gibraltaru na jih směrem k rovníku. V cestě stojí Kanárské ostrovy. Vysoké ostrovy, které výrazně ovlivňují vítr ve svém blízkém i vzdáleném okolí. Mezi ostrovy jsou zóny akcelerace větru, ale také oblasti, kde vítr lehá. Pustit se mezi ostrovy je rizikem, pokud přesně neznáte, jak budou místa s větrem a bez větru vypadat.
S tím navigační program nepočítá. Vy musíte vědět, že pouštět se mezi ostrovy je riziko. Riskovat zpomalení, nebo se vydat západně od ostrovů, kde již je vítr stálý? To je otázka a znamená zvážení situace západně od souostroví, znamená pečlivé zvážení pro a proti jednotlivých variant.
Jsou místa, kde vítr podle předpovědi je, ale vy víte, že velmi pravděpodobně tomu tak nebude dlouho. Potom, zvláště jde-li o dlouhodobý výhled, je lepší se takové lokalitě vyhnout. Raději jet pomaleji, ale spolehlivě, než riskovat kvůli zanedbatelnému zisku.
Co s výsledkem?
Výstup z navigačního softwaru je v první chvíli grafický. Ukáže ideální trasu a směry a síly větru během plavby. K tomu vygeneruje soubor, na kterém najdete vše v přehledné tabulce, podle které je možné velmi přesně vést loď.
Pomoc navigačního programu při plánování trasy je velmi významná. Nejde však o jednoduchou formulku, kterou vyslovíte, a vše je za vás uděláno. Takto sice program může fungovat, ale výsledek bude mít k ideálu daleko. Aby bylo možné program maximálně využít, je třeba vědět mnoho o možnostech svých i posádky, o své lodi a samozřejmě o meteorologii. Důležitost meteorologických znalostí narůstá přímou úměrou s délkou trasy, kterou plánujeme. V dlouhém časovém horizontu může dojít k situacím (extrémním), kdy nás bude navigační software posílat zcela jiným směrem, než je náš cíl. Příkladem budiž čtvrtá etapa Volvo Ocean Race, o které se dočtete na jiném místě v tomto časopisu.
Příklady programů, které nabízejí funkci weather routingu
www.predictwind.com
internetová aplikace, která výpočty provede za vás. Není nutné pořizovat program.
www.maxsea.com
TimeZero Navigator, cenově dostupná verze pro jachtaře.
www.adrena.fr
Program, který používají sóloví jachtaři.
www.expeditionmarine.com
Software používaný při Volvo Ocean Race.