Ajatolláhové plánují militarizaci Antarktidy

Íránské námořnictvo zvažuje, že v blízké budoucnosti vyšle do Antarktidy flotilu válečných lodí. Uvedla to íránská státní agentura Tasnim News, podle níž byl tento záměr také důvodem pro nedávnou změnu v okružní plavbě íránských lodí kolem světa, která se místo Panamským průplavem vinula Magellanovým průlivem.

Teherán chce podle agentury dosáhnout přímého přístupu do polární oblasti a získat v ní tak suverenitu. Zpráva neuvádí bližší detaily, pouze tvrdí, že přítomnost íránského námořnictva na ledovém kontinentu je dlouhodobým cílem teokratického režimu. List The Jerusalem Post ke zprávě dodává, že íránské námořnictvo je relativně malé, nicméně Teherán chce demonstrovat jeho schopnost uplatnit sílu i na druhém konci světa.

Loni v září Írán vyslal na východ torpédoborec IRIS Dena a přestavěný tanker Aframax IRIS Makran. Plavidla se v sobotu 20. května po absolvování 34 tisíc mil vrátila do přístavu Bandar Abbás.

Jak upozorňuje web The Maritime Executive, údaje o absolvované trase budí dojem, že plán se uprostřed cesty bez velkých fanfár změnil. V lednu, když Dena a Makran pluly Tichým oceánem, íránské námořnictvo oznámilo záměr proplout Panamským průplavem, čímž by se lodě dostaly na cestu do Brazílie, aby dorazily do Ria 23. ledna.

„Byli jsme přítomni ve všech strategických průlivech světa kromě dvou. V jednom z nich budeme letos a plánujeme být přítomni i v Panamském průplavu,“ řekl tehdy pro Fars News vrchní velitel íránského námořnictva Šahram Íráni.

Tato zpráva vzbudila pozdvižení ve Spojených státech, neboť přítomnost čehokoli íránského v tomto regionu je neobvyklá. Washington tak urychleně zařadil obě lodě na seznam majetku podléhajícího sankcím. Panama oznámila, že 7. února udělí Íránu povolení k průjezdu průplavem v souladu se smlouvou upravující používání vodní cesty. Nicméně lodě Dena a Makran se průplavu vyhnuly a vydaly se na 6200 mil dlouhou plavbu Magellanovým průlivem, přičemž do Ria dorazily s měsíčním zpožděním 27. února.