A něco pro milovníky charteru…

Jak vypadal charter jachet v roce 1995? Tedy v době, kdy slovo charter teprve získávalo svůj význam a v Československu se objevili první odvážlivci, kteří se rozhodli zprostředkovat námořní jachting široké (tehdy nepříliš) veřejnosti.

V pátek mi přinesl Dan Přívara, kterého mnozí znají z našich kurzů, letáček cestovní kanceláře Jacht Milana Parchomenka z roku 1995. Cestovka nabízela charter jachet v Řecku, Turecku a na Elbě. Většinou se jednalo o jachty postavené v dobách, kdy výrobní prostředky patřily všem, v českých garážích, na dvorcích, ve stanech a kdekoli jinde to bylo možné. Svým vzhledem a vybavením se mírně lišily od toho, co známe z charteru dnes.

V nabídce byla i motorová jachta Selena, dlouhá 18,5 metru, která byla postavená ještě za poslední světové války. Věk byl na ní znát. To byla její nevýhoda. Výhodou byla na druhé straně seriózní vana v koupelně. Kdo z vás to na jachtě zažil?

Ze sériově vybavených jachet byla k dispozici 9,5 metru dlouhá loď Hunter 31. Byla určená pro 7 osob. Ve výbavě byl hloubkoměr, rychloměr, kompas, Loran, VHF a dokonce GPS. A autorádio. Vařilo se na lihu, k dispozici byla malá lednička, WC a dokonce teplá a studená voda.

Šárka Jirky Zindulky

Uvnitř Šárky byl prostor na přídi, který mohli nazvat kajutou jen ti, kteří nikdy předtím, ani potom žádnou kajutu neviděli. Do tohoto prostoru v náklonu a za deště teklo. Určený byl pro dva spáče. Jedno místo na spaní bylo v kuchyni proti sporáku. Dva šuplíky na zádi pod kokpitem. Na každém boku jeden. Tyto prostory byly použitelné jen pro mladé, mrštné a samozřejmě štíhlé postavy. Bez klaustrofobie. Záchod na této také dobře vybavené jachtě (dle letáku) byl chemický a žbluňkal pod lůžkem v přední „kajutě“.

Vařič lihový, kanystry na 80 l vody, dvě věčně vybité 45 W baterie, nefunkční VHF, nefunkční solární panely, funkční autorádio s dvojicí 75 W vodotěsných reproduktorů závislé na nefunkčních akumulátorech, 4 fendry, dvě kotvy, nefunkční trojkombinace rychloměr, hloubkoměr, anemometr. Lana různých délek, stáří a průměrů, spinakerboom a sada plachet.

Počet plachet se měnil s každou zastávkou na vrakovišti v řeckém Lavrionu. V době tisku reklamní brožury byly na lodi k dispozici

Hlavní plachta 11 m2 se dvěma refy

Bouřková hlavní plachta 3 m2

Genoa 22 m2

Kosatka 1 14 m2

Kosatka 2 10 m2

Kosatka 3 6 m2

Kosatka 4 4 m2

Spinaker

Blister

A samozřejmě sada na šití plachet. Bez té nebylo jisté, že se jachta dokáže vrátit zpět. 

Další zajímavosti včetně cen najdete v přílohách. Vzhledem k tomu, na čem se plulo a o jakou dobu šlo, nebyly ceny nízké. Stížnosti na nefunkčnost čehokoli se házely rovnou do koše.