Krizová situace

Stáli jsem ve Vathi na Ithace a rozfoukal se silný severozápadní vítr, který zvedl vysoké vlny. Jachta poskakovala u nábřeží a chvílemi chtěla vystoupit bokem na betonovou zeď.
 

Před 20 lety jsme přistáli brzy na jaře s 13 m dlouhou jachtou ve Vathi na Ithace. Během odpoledne začel foukat severozápadní vítr, který zvedal vlny. Vítr velmi rychle zesílil až na 35 uzlů a vlny ošklivě narostly. Naše jachta začala poskakovat vedle mola jak splašená. Poletovala nahoru a dolů, fendry poskakovaly a zdálo se, že bok lodi každou chvíli vyskočí na molo, které už bylo vlnami také zaplavováno.

Stejně jako naši sousedé jsme stáli na molu, odtlačovali bok jachty od mola a nakopávali zpět fendry. Občas do půli lýtek ve studené vodě.

 
Podle místních měl vítr navečer utichnout. Nechtělo se nám odplouvat a navíc ani samotné odplutí by nebylo bez rizika škod, protože za námi byla loď a vítr nás mírně tlačil na molo. Přemýšleli jsme, co udělat, abychom naši situaci vylepšili a nemuseli loď držet. Lákaly nás stolečky za větrem v nedaleké taverně...

Zátoka je v místech, kde jsme byli vyvázáni, hluboká jen kolem 5 metrů. Na kotvě jsme měli 5 metrů řetězu a zbytek bylo lano. Proto bylo třeba kotvu vypustit cca 40 – 50 m bokem od naší jachty.

Když se vše podařilo, protáhli jsme kotevní lano průvlakem na boku lodi na vazák a napnuli ho. Nyní jen stačilo povolovat vyvazovací lana u mola a dotahovat kotvu.
Jachtu jsme odtáhli cca metr od mola a naše problémy byly vyřešeny. Poletovala sice stále nahoru a dolů, ale daleko od mola a byla v bezpečí. Pomohli jsme ještě našim sousedům se stejným řešení a měli jsme udělánohotovoo. Mohli jsme odejít kontrolovat pohyb lodí od stolku v taverně.

Na noc vítr zeslábl. Přesně podle toho, jak předpovídali místní. 

Mnoho zajímavého o vyvazování lodí a o přístavních manévrech najdete v nejlepší knize na našem trhu.