Nebezpečné vlny a proud

Silný vítr je na moři nepříjemný protivník, sám o sobě ale není nebezpečný. Nebezpečí znamenají vlny, které mohou jachty překlopit. Nejnebezpečnější je situace, kdy silný vítr vane proti směru proudu.

Vlny začínají být nebezpečné ve chvíli, kdy se začínají lámat. Není to tedy výška vln, co činí situaci kritickou, ale jejich strmost, která je nezbytná pro zalamování vln.

Osobně jsem zažil na moři 6 metrů vysoké vlny, které byly jen pravidelnými kopci, po kterých jachta plula nahoru a dolů. Foukal jen slabý vítr a nic se nedělo. Jen do chvíle, kdy jsme se dostali západně od majáku Ar Men v Bretani, kde klesla hloubka moře a proti směru vln tam tekl několikauzlový proud. Moře se změnilo v chaotickou změť, vlny přicházely ze všech stran a více než spořádané liniové kopce už připomínalo strmé plato na vajíčka.

Co se vlastně děje ve chvíli, kdy teče proud proti směru větru, respektive vln?

Informace, které níže uvádíme jsou ze zajímavé knihy S větrem o závod, kterou je možné koupit na našem eshopu.

Teče-li proud proti směru, kterým se pohybují vlny, začínají tyto růst do výšky a jejich délka se zkracuje. Výsledkem je prudký nárůst strmosti vln. A to je okamžik, kdy se začínají lámat a ohrožovat bezpečnost plavby. V knize najdeme tabulku Dr. Judith Wolfové z Proudmanovy oceánografické laboratoře. My přinášíme část této tabulky. Všimněte si, jak se zkracující se periodou se zkracuje délka vlny a roste její výška a strmost. S tím roste nebezpečnost vln. Údaje jsou dané pro rychlost větru 50 uzlů a rychlost proudu 4 uzle.

Další zajímavé a užitečné informace najdete v knize S větrem o závod.

Z výše uvedeného vyplývá, že za větrného počasí je dobré se místům se silnějším protiproudem vyhnout.