20 dnů do startu

Největší nepřítel
Co je pro závodní jachtaře největší nepřítel? Mnozí si myslí, že je to bouře. Ani náhodou. Pravý opak bouře je nepřítel číslo 1. A pravým opakem je bezvětří. Chvíle bez větru závodníci proklínají. Hledají sebemenší vánek, hledají, jak z bezvětří ven. Bezvětří není chvílí odpočinku, jak by se mohlo zdát, ale chvílí kdy je pozornosti třeba nejvíce. Bezvětří je stres a plné ruce práce. Stále je třeba pracovat s plachtami.

Bouře
Mnohem spíše však budou Milan s Pierrem Brasseaurem (Milanův coskipper) bojovat s bouřlivým počasím. Startuje se 3. dubna. To je počasí na Atlantiku tvrdé a nestálé. Oba jsou na tuto alternativu dobře připraveni. Minulý týden dvojice trénovala na moři ve větru o rychlosti 35 – 45 uzlů, tedy cca do 85 km/h. V takových podmínkách je na našich horách zakázáno vycházet. Spolu s nimi byl na moři i Milanův dvorní fotograf Pavel Nesvadba, kterému se podařilo bouřlivé chvíle při tréninku zachytit. 

První závod
Před startem Transatu budou mít Milan s Pierrem možnost poměřit své síly se soupeři. 17. března startuje v Concarneau regata Solo Concarneau. Milan Koláček s Pierrem Brasseurem budou bojovat se 30 soupeři. Trasa závodu bude tvrdým oříškem. Na západ Bretaně okolo proslulého majáku Ar Men až k ostrovu Ouessant, u kterého startují rekordy kolem světa. Na jih pak obávanou úžinou Raz de Sein a dále až k ostrovu Ile d´Yeu v hloubi Biskajského zálivu a zpět.

Trénink a příprava vrcholí
Trénink na vodě téměř každý den. Tak vypadá příprava na závod přes Atlantik. Pokud se nejede na vodu, jsou na programu odborné přednášky. První pomoc na moři, meteorologie, bezpečnost, záchranné akce… Vše je třeba mít v malíčku. Ve zbylém čase poslední doladění techniky na palubě, lana, plachty, elektronika, plachty, bezpečnostní výbava. Vše musí být prvotřídní. Na chyby nebude během regaty místo. 

Lorient – největší základna na světě
Přístav v Lorientu byl největší nacistickou ponorkovou základnou za 2. světové války. Masivní spojenecké nálety se snažily opevněné doky vymazat z mapy, ale to se nepodařilo. Pět metrů vysoké betonové stropy odolaly i těm nejsilnějším náletům.
Po dlouhých letech, během kterých šlo o zpustošenou část města, se z bývalého ponorkového přístavu stala největší základna oceánského jachtingu na světě. Zde sídlí vedle mnohých dalších i Milan Koláček. Kdo chce v oceánském jachtingu něco znamenat, musí do Francie a nejlépe právě sem.
Milan Koláček tu v posledních letech žije a trénuje. Jedině tady je schopen se dotáhnout na ty nejlepší sólové jachtaře na světě, srovnat s nimi krok a nakonec je možná i předběhnout. Tak jako se mu to už jednou povedlo ve třídě Classe Mini, ve které slavil triumf v roce 2012.
Nyní má před sebou posledních pár dnů na domovské základně, než se přesune do místa startu Transat AG2R. Tam na něj budou čekat náročné kontroly lodě a bezpečnostního vybavení. Deset dnů před startem podobného závodu již stoupá hladina adrenalinu v krvi závodníků, studují dlouhodobé předpovědi počasí a snaží se připravit ideální trasu pro první týden regaty. První dny po startu budou nejnáročnější, je možné očekávat nejbouřlivější počasí. Začátek regaty naznačí, jak se závod bude vyvíjet v dalších dnech. 

Pierre Brasseur
Milan se postaví na start spolu s Pierrem Brasseurem, se kterým se zná již od chvíle, kdy oba závodili v Classe Mini. Pierre si v loňském roce na své konto zapsal zatím největší úspěch, kterým bylo vítězství v závodě Transat Jacques Vabre ve třídě Class 40 spolu s Yannickem Bestavenem. Celkově již má Pierre za sebou 6 regat přes Atlantik a pro Milana bude cenným zdrojem zkušeností. V offshore jachtingu se i ti nejlepší musí stále učit.

Naše šance
Šance dvojice, která popluje pod českou vlajkou, je těžké predikovat. Milan však vždy mířil vysoko a je tomu tak i nyní: „Bude to velmi těžký závod. Také proto, že jsme na startu v podstatě nováčky. Nikdy jsme se ale nevzdávali a nebudeme s tím začínat ani nyní. Naším cílem je první polovina startovního pole. A pokud se na nás usměje štěstí, tak …