Search
× Search
Top Banner
Když korona leze na mozek
Daniel Vodička
/ Kategorie: Kam jet, Zajímavosti

Když korona leze na mozek

Chorvatsko zažívá chvíle podobné těm v devadesátých letech minulého století za války. Všichni čekají a turista nikde. Je jasné, že taková situace musí lézt na mozek. Alespoň některým. Ukázalo se to nyní v Zadaru.

Bláznivý kousek v Zadaru

Předevčírem ve 2011 se v Zadaru vydal devětadvacetiletý šofér se svým golfíkem z centra města přes mostík pro pěší, kolem trafiky a pekárny do ulice Stjepana Radića. A ujel. Prostě to vzal po pěší lávce! Lidé uskakovali, pozdvižení veliké. Šofér byl rozjařený, díky alkoholu silný v kramflecích.

Zadarské četnictvo nemělo pro jeho chování pochopení. Sankce přijdou za jízdu zákazem vjezdu a jízdu na červenou. Navíc mu sebrali techničák…

Takové věci se dějí v Zadaru, když turista není tam, kde být má.

Tuny bordelu z moře

Čas bez turistů je však možné využít i ke správným věcem. Na mnoha místech pobřeží se nudící se potápěči pouští do podmořského úklidu. Naposled vytáhli po dvou tunách odpadu z moře potápěči na Murteru a v Tučepi. Kladem těchto akcí navíc je, že se takto dá bojovat s nebezpečným vzestupem hladiny světových oceánů vlivem globálního oteplování.

S tím souvisí otázka v naší soutěži. Kolik tun železného odpadu by se muselo vytáhnout z moře, aby hladina světového oceánu klesla o jeden centimetr? Správné odpovědi budou slosovány a vítěz vyhraje knihu z naší produkce…

Český turista, statečný turista

Foto archiv

Foto archiv

Vítání českých jachtařů...
No a na závěr se podíváme, jak vřele jsou vítáni čeští jachtaři na Jadranu.

Také po poslední válce jsme byli jedni z prvních, kteří se k Jadranu vydali. Zatímco řeka Neretva ještě přinášela poslední oběti etnických čistek, našinec se již slunil na oblázkových plážích. Spolu s vojáky UNPROFOR…

I tentokrát projevujeme odvahu a nezměrnou touhu po tom, co nám chybí. Zatímco naši hraničníci stále mají teploměry zavěšeny proklatě nízko, automobily plné odvážných jachtařů směřují k jihu. Rakousko musí projet bez nároku na vyměšování, ale za Krapinou již na ně čeká turistický ráj bez turistů.

V marínách jsou připraveny slavobrány a nejlepší studentky středních škol recitují oslavné básně sepsané významnými poety pro tuto příležitost. Jsme vítáni jako osvoboditelé, jako nositelé světla, jako chrabří zabijáci divokých šelem, které terorizovaly domorodou vesnici.

Jsme hrdinové! Zase jednou…

(poznámka editora: Článek nevyjadřuje postoj redakce, přesto beneficient svěřenských fondů trval na jeho zveřejnění)

 

Vytisknout
2223
Na horu