Daniel Vodička / pátek 6. ledna 2017

Všechno špatně

Cože? Ano, ve Vendée Globe je všechno špatně. Rovníkové tišiny jsou rozsáhlé, pasát nestálý a tlaková níže tam, kde být nemá.
Pojďme se nejprve podívat na tlakovou níži, která za mnohé může. Leží západně od Madeiry tam, kde má být tlaková výše. Co to znamená? Místo severovýchodního větru u Kanárů vane vítr od jihovýchodu. Jižně od Kapverd sice zatím vane pasát, ale jak se níže posune na jihozápad, bude to s pasátem špatné. Je veta po stabilním severovýchodním větru, je třeba počítat s kozími dechy různých směrů.

A do toho se rovníkové tišiny roztahují i tam, kde obvykle v tuto dobu nebývají.

Vedoucí závodníci mají před sebou hlavobol. Kudy jet? Na co se spolehnout? Netradiční situace před ně staví mnoho otázek, ale dává jen málo odpovědí.

Loď ničící stoupačka

Vypadá to, že po proplutí tišinami, kde ztratíte na soupeře 100 mil jen tím, že špatně odhadnete blížící se mrak, přijde na řadu ostrá stoupačka. A to je něco, do čeho se nikomu po 20 000 mílích závodu nechce. Stoupačka znamená velké namáhání lodě a takeláže především. Kdykoli může něco povolit. Materiál už je unavený. Vše tak může skončit na dohled od cíle.

Kudy cesta nevede

Armel Le Cléac´h má náskok přes 300 mil. Ten ale rychle ztratí, jakmile ho zpomalí tišiny. Navíc bude na druhém místě plujícímu Alexu Thomsonovi ukazovat, kudy cesta nevede. Vzhledem k nestabilní situaci na severním Atlantiku je dobré vědět, kam nemá smysl jezdit.

Tři ve dvou mílích

Souboj o čtvrté místo je napínavý. K prasknutí. Jean Pierre Dick, Jean Le Cam a Yann Elies. Tuto trojici dělí dle vzdálenosti od cíle jen 2 míle. Dick pluje sám, Le Cam a Elies po sobě pokukují.
Stále nejsou v pasátu a stoupají proti severnímu větru. Elies k tomu říká: „Je to tvrdé. Vítr dosahuje až 30 uzlů a lodě dostávají zabrat. Pokud bych neměl Le Cama vedle sebe, zvolnil bych. Přijde mi, že unaveným lodím, na kterých se každou chvíli něco rozbije, dáváme zabrat více, než si zaslouží.“
Tato trojice již těžko dožene Jeremieho Beyou na třetím místě, to ale neznamená, že nemůže pomýšlet na medaili. Vzpomeňte si na technické problémy na severním Atlantiku při minulých ročnících. Stále je možné, že někdo z vedoucí trojice nedojede.

Opravy, opravy, opravy

Ještě odstavec na závěr. pokud by vás zajímalo, co dělají závodníci celé dny. Když netrimují a nestudují navigaci? Opravují. Stále něco opravují. Jak jsme již řekli, lodě toho mají dost a rozpadá se na nich jedna věc za druhou. Proto je nutné mít k ruce papír a tužku a stále si zapisovat, co je třeba opravit. A jakmile je chvilka, tak opravovat. Sólový jachtař, který chce dokončit Vendée, musí také být brilantním technikem.

Polohu lodí najdete zde.

3706

Tagy: Vendée Dick Thomson Le Cléac´h Elies Le Cam

Související články

Všechno je možné…

Armel Le Cléac´h má za sebou zastávku v Riu s výměnou dvojice kormidel. Na čele Arkea Ultim Challenge se pomalu posouvá vpřed Charles Caudrelier. Jeho trimaran je velmi unavený. Druhé místo patří strhanému Thomasu Covillovi.

Loick Peyron o důležitosti štěstí

Trojice vedoucích jachet Arkea Ultim Challenge má za sebou mys Horn a hledá cestu na sever Atlantikem. 4700 mil do cíle pro vedoucího Caudreliera. Co o dosavadním průběhu závodu říká hvězda oceánského jachtingu Loick Peyron?

200 mil k mysu Horn